Osvěta
EEP - ESB
Evropské záchovné programy - Evropské chovné knihy
(European Endangered Species Programmes - European StudBook)
Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) zřizuje záchovné programy (EEP). Tyto programy pro jednotlivé druhy zvířat řídí koordinátor, který spolupracuje se zoologickými zahradami a doporučuje metodiku jejich chovu. Evropské chovné knihy (ESB) jsou vlastně předstupněm EEP programů. Jsou sestavovány za účelem průzkumu stavu a kvality populací druhů žijících v evropských zoologických zahradách. V současnosti existuje více než 250 EEP a ESB programů pro jednotlivé druhy, na kterých spolupracuje okolo 400 zoologických zahrad a dalších chovatelů.
Vědeckými orgány EAZA jsou takzvané TAGy (Taxon Advisory Groups) mezi jejich členy jsou jmenováni významní odborníci na danou skupinu zvířat. Existují TAGy např. pro kočkovité šelmy, obojživelníky a plazy, antilopy... Do TAGů, komisí EEP i jako koordinátoři Evropských záchovných programů a Evropských chovných knih jsou zapojeni i odborníci z mnoha českých a slovenských zoo. Schází se na výročních konferencích EEP, kde hodnotí činnost jednotlivých záchovných programů a doporučují vznik nových.
CITES
Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin
(Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora)
CITES (neboli Washingtonská úmluva či konvence) je oficiálně používaná zkratka pro Úmluvu o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Úmluva upravuje pravidla pro mezinárodní obchod s ohroženými druhy fauny a flóry, který je také jednou z příčin vymírání stále většího počtu volně žijících druhů. Je realizována v jednotlivých členských zemích, jichž je více než 170. Česká republika přijala tuto úmluvu 25. 8.1992 a v platnost vstoupila 1. 1.1993
Účelem této úmluvy je kontrola a regulace mezinárodního obchodu s vybranými ohroženými druhy rostlin a živočichů. CITES v současnosti chrání asi 5 000 druhů živočichů a 28 000 druhů rostlin z celého světa. Pro tyto druhy jsou zavedeny tři stupně ochrany, podle nichž jsou rozděleny do tří příloh.
Příloha CITES I obsahuje druhy, které jsou bezprostředně ohroženy vyhubením. Mezinárodní obchod s těmito druhy je zakázán. Příloha CITES II zahrnuje druhy, které by mohly být ohroženy vyhubením, pokud by obchod s nimi nebyl přísně regulován. Mezinárodní obchod je povolen pouze na základě zvláštních povolení. Příloha CITES III obsahuje druhy, které jsou ohroženy mezinárodním obchodem pouze v určitých zemích a jsou chráněny na návrh těchto států a na jejich území.
Druhy chráněné Washingtonskou úmluvou nemohou být převáženy přes hranice bez povolení, které vydávají příslušné orgány vyvážející i dovážející země (u nás je to Ministerstvo životního prostředí). V České republice také platí povinnost registrace těchto druhů, tuto registraci provádějí krajské úřady, správy CHKO a NP. Seznam těchto druhů je uveden ve vyhlášce č. 227/2004 sb.
IUCN
Světový svaz ochrany přírody
(International Union for Conservation of Nature)
IUCN byl založen již v roce 1948 jako Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUPN), v současné době sdružuje 1000 organizací, desítky zemí a více než 10 000 odborníků zabývajících se ochranou přírody a přírodních zdrojů. Cílem IUCN je ovlivňovat, povzbuzovat a aktivně podporovat globální lidskou společnost k tomu, aby chránila jednotu a rozmanitost přírody i přírodní zdroje, využívala je trvale udržitelným způsobem a spravedlivě je rozdělovala. Má také mnoho různých odborných pracovních skupin a komisí, jednou z nich je např. skupina specialistů pro záchranné chovy CBGS - Conservation Breeding Specialist Group.
IUCN vydává a aktualizuje tzv. Červený seznam ohrožených druhů - IUCN Red List of Thretened Species. Celá řada různých druhů živočichů je ohrožena vyhubením, mnohé odborné výzkumy prokázaly, že před hrozbou zániku stojí 25 % všech druhů savců a 11 % druhů ptáků. Stejné nebezpečí je u 20 % plazů, 25 % obojživelníků a 34 % ryb. V Červeném seznamu ohrožených druhů na stránkách IUCN lze nalézt různé živočichy zařazené podle stupně jejich ohrožení: druh vyhubený v přírodě (vakovlk, tygr balijský), druh kriticky ohrožený (tygr ussurijský, levhart sibiřský), druh ohrožený (fosa, holub Bartletův), zranitelný druh (kočka rybářská, gepard, gibon zlatolící), druh blízký k ohrožení (jaguár, gibon lar) atd. Tyto seznamy se neustále doplňují a upravují podle aktuální situace v přírodě a jednotlivé druhy se mohou posouvat mezi těmito kategoriemi.
WWF
Světová nadace na ochranu přírody
(World Wide Fund for Nature)
Nadace byla založena v roce 1961 a dnes je jednou z největších a nejvlivnějších organizací působících v ochraně přírody. Působí ve více než 100 zemích světa a má přes 5 milionů členů. Zpočátku se zabývala ochranou rostlin a živočichů, kterým hrozilo vyhynutí. Dnes se zaměřuje i na ochranu půdy, atmosféry a vodních zdrojů. Pozornost je zaměřena především na zastavení a zvrat zhoršování přírodního prostředí země. Zasazuje se o ochranu druhové, genetické a ekosystémové biodiverzity a ochranu přírodních zdrojů.
AOPK ČR
Agentura na ochranu přírody a krajiny České republiky
http://www.ochranaprirody.cz/Agentura ochrany přírody a krajiny se sídlem v Praze je organizační složka státu, zřízená Ministerstvem životního prostředí. Jejím hlavním posláním je péče o přírodu a krajinu na území České republiky. Druhová ochrana je jedním ze stěžejních úkolů AOPK. Spočívá zejména v získávání informací o rozšíření a početnosti zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, tzv. mapování druhů a sledování dlouhodobého vývoje společenstev a populací druhů na vybraných lokalitách, tzv. monitoring.
Podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou všechny druhy vyskytující se v ČR chráněny. Řada z těchto druhů patří z různých důvodů k ohroženým. Vybrané druhy jsou pak hodnoceny jako zvláště chráněné a jejich výčet je uveden ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. a vyhlášky č. 175/2006 Sb. - přílohy II a III.
UNEP
Program OSN pro životní prostředí
(United Nations Environment Programme)
Tento program propaguje a koordinuje akce na ochranu životního prostředí na mezinárodní úrovni. Monitoruje životní prostředí, provádí hodnocení vlivů, výzkum, shromažďování a rozšiřování informací. Věnuje se i spolupráci v oblasti mezinárodních úmluv a vytváření nástrojů pro politická rozhodování ve prospěch životního prostředí.
Mezinárodní úmluvy na ochranu přírody:
CBD
Úmluva o biologické rozmanitosti
(Convention on Biological Diversity)
Sídlo: OSN, Montreal Kanada
Vyhlášení: Rio de Janeiro, 1992
EUROBAT
Dohoda o ochraně netopýrů v Evropě
(Agreement to the Conservation of Populations of European Bats)
Sídlo: Bonn Německo
Vyhlášení: Londýn, 1991
Bernská úmluva
Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť
(Convention on the Conservation of European Wildlife and Natural Habitats)
Sídlo: Rada Evropy, Štrasburk Francie
Vyhlášení: Bern, 1979
Bonnská úmluva - CMS
Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů
(Convention on the Conservation of Migratory Species of Wild Animals)
Sídlo: OSN - UNEP, Bonn Švýcarsko
Vyhlášení: Bonn, 1979
Washingtonská úmluva - CITES
Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin
(Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora)
Sídlo: OSN - UNEP, Ženeva Švýcarsko
Vyhlášení: Washington, 1973
Úmluva o světovém dědictví
Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví
(Convention concerning the Protection of the World Cultural and Natural Heritage)
Sídlo: OSN - UNESCO, Paříž Francie
Vyhlášení: Paříž, 1972
Ramsarská úmluva
Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva
(Convention on Wetlands of International Importance Especially as Waterflowl Habitats)
Sídlo: OSN - UNESCO, Gland Švýcarsko
Vyhlášení: Ramsar, 1971