Zvířata od A do Z Stavy Přírůstky

23.12.2011 Tygr opět v zoo

Tygry ussurijské, nebo také sibiřské, chovala olomoucká zoo již od prosince roku 1976. První tygřice jménem Sumba přijela do naší zoo ze Dvora Králové nad Labem. O dva měsíce později k ní přibyl samec Aldan ze státních cirkusů Praha. První mláďata pár odchoval v roce 1980, další přišlo na svět v roce 1982. Byla to samička Johanka, která později žila v hodonínské zoo. Poslední mláďata ussurijských tygrů se narodila počátkem roku 1983 a dostala jména Britanicus a Octavia. Ve stejném roce chovná samice uhynula a samec Aldan odešel v roce 1989 do děčínské zoo. Britanicus u nás zůstal do roku 1986, kdy odešel do zoo v Ústí nad Labem. Octavia se měla stát zakladatelkou dalšího chovu, ale nepodařilo se k ní najít geneticky vhodného samce. Pokus s uměle odchovaným samcem z pražské zoo, kterého naše zoo chovala začátkem devadesátých let ještě s jinou samicí, také nebyl úspěšný. Párek se brzy vrátil zpět a Octavia odešla v roce 1993 do Dvora Králové, kde se rovněž nikdy nedočkala potomků. V roce 2004 olomoucká zoo získala z litevské zoo v Kaunasu nového samce Mauglise a ve stejném roce samici Sambu z pražské zoo.  Ani od tohoto páru jsme se však mláďat nedočkali. Další samec Skip ze Dvora Králové nad Labem rovněž se sambou chovný pár nevytvořil, i když se dobře sžili. Samice Samba později uhynula a Skip byl v říjnu 2010 vrácen do Dvora Králové.
Po více jak roční přestávce přichází do naší zoo mladý dvouletý samec ze zoo Zlín. Chov ussurijských tygrů, v přírodě ohrožených vyhubením, je zařazen do Evropských záchranných programů. Vhodnou partnerku mu tedy vybere koordinátorka chovu velkých kočkovitých šelem. Zatím nevíme, která to bude, ale každopádně je již na čase, aby tato impozantní kočkovitá šelma v naší zoo nechyběla. Rádi bychom, více jak po třiceti letech, uvítali i případná mláďata.

22.12.2011 Mládě lamy vikuně

Jedním z posledních mláďat, které se v olomoucké zoo ještě do konce letošního roku narodilo, je sameček lamy vikuni. Jeho porod mohli v neděli odpoledne pozorovat návštěvníci takřka v přímém přenosu. Brzy po narození se mládě postavilo na nohy a do hodiny již za pozornosti všech členů stáda čile pobíhalo po výběhu. Chovatele v zoo by  více potěšilo, kdyby nový přírůstek byla samička, ale jako již po třetí, je to opět kluk.
Lamy vikuně chová olomoucká zoo od roku 1999. Nejdříve pouze samčí skupinu. Sloužila jako  genetická banka pro ostatní zoo, které v Evropě vikuně chovají. Až v roce 2005 přibyly, na doporučení koordinátora chovu těchto v přírodě ohrožených zvířat, dvě samičky ze zoo v Dortmundu a v Děčíně. První mládě přišlo na svět v roce 2007. Sameček Carlos musel být odchován uměle, jeho mladá matka o něj neprojevila žádný zájem. O své druhé mládě, zatím jedinou samičku, která se v olomoucké zoo narodila v roce 2008, se již pečlivě starala.
V letošním roce se skupina vikuní tedy může chlubit rovnou dvěma mláďaty. Starší se narodilo v září,  prosincové  mládě dostalo od chovatelů jméno Dan. Návštěvníci mohou celou skupinu pozorovat ve výběhu za pavilonem šelem, z tak zvané vyhlídkové cesty.

23.11.2011 Malý oslík

Po téměř desetileté přestávce se v olomoucké zoo opět narodil malý oslík. V loňském roce jsme opět po několika letech  získali mladý pár domácích oslů a obnovili chov těchto zvířat. Oslíci dospěli a nyní přivedli na svět svého prvního potomka. Přestože nejde o nijak vzácná ani ohrožená zvířata, každé nové mládě vždy potěší chovatele a následně i návštěvníky olomoucké zoo.

21.11.2011 Nová zebra

Téměř po roce se v naší zoo opět narodilo mládě zebry Chapmanovy. Tyto zebry chováme od roku 1988 a mládě narozené 15. listopadu 2011 matce Dáše je již 19. mládětem narozeným v olomoucké zoo. K 1. prosinci 2011 jsme chovali stádo šesti zeber, složené z jednoho hřebce, tří klisen, roční mladé klisničky a nového mláděte hřebečka Darena.
Malý sameček dostal jméno Daren, což znamená narozen v noci. Otcem je chovný hřebec Tyler. Dáša je velmi dobrou matkou, poté co uhynula klisna Apaja, ujala se jejího osiřelého dvouměsíčního hříběte. Zebry v současné době již nejsou ve svém výběhu vedle žiraf, ale jsou umístěny na zimovišti, kde budou žít až do jara. Ve čtrnácti dnech života se nový přírůstek Daren již sžil s celým stádem, se kterým také chodí na zdravotní procházky ze stáje v zimovišti do velkého výběhu pod vyhlídkovou věží. Do přilehlého venkovního výběhu chodí ale jen na kratší dobu a pak jdou hned zpátky do své vytápěné ubikace.

8.11.2011 Vážení malého mravenečníka

Mládě mravenečníka velkého se má čile k světu, ale zatím je ještě příliš malé a většinu dne proto společně se samicí prospí ve svém úkrytu. Samostatnější se stane až po několika měsících. Matka se o něj pečlivě stará a malé mládě rychle přibírá na váze a roste. V pravidelných intervalech je ošetřovatelé váží, zjišťují jeho hmotnost a také ho pečlivě měří. Podle pravidelných přírůstků lze totiž usuzovat na celkový zdravotní stav malého mravenečníka.

10.10.2011 Malé čáje

V letošním roce se chovnému páru čájí obojkových podařilo již podruhé vyvést mláďata. Vzoologickcých zahradách se nechovají příliš často a jejich rozmnožování nebývá jednoduché. V přírodě čáji obývají močály, laguny, okraje vod a povodí jihoamerických řek. Samice snáší 3 - 5 vajec, na kterých sedí 43 - 46 dnů. Na vejcích sedí a o mláďata se starají oba rodiče.

15.9.2011 Mládě mravenečníka velkého

Všechny obdivovatele vzácně chovaného mravenečníka velkého jistě potěší zpráva o narození mláděte. Přišlo na svět dne 11. 9. 2011 v dopoledních hodinách. Zatím je závislé na péči matky a spolu s ní potřebuje klidový režim. Z tohoto důvodu se omlouváme za dočasné uzavření pavilonu, které si tato radostná událost vyžádala. Děkujeme za pochopení.

Mravenečník velký se vyskytuje ve Střední a Jižní Americe, kde žije výhradně na zemi v řídkých lesích a na savanách. Aktivní je převážně ve dne. Březost trvá okolo šesti měsíců a mládě po narození váží asi 1,5 kg. Samice je nosí na zádech, mládě se osamostatňuje po půl roce života a dospívá asi ve dvou letech. Tento mravenečník denně spotřebuje až dva kilogramy potravy, kterou tvoří převážně různé druhy mravenců a všekazů, což představuje asi 30 000 larev, kukel a dospělých jedinců tohoto hmyzu.

8.9.2011 Mláďata šakalů

Šakal čabrakový je středně velká psovitá šelma, aktivní je v podvečer a v noci, živí se různou rostlinnou i živočišnou potravou. Loví drobné savce, hmyz, plazy i ptáky, přiživuje se na kořisti velkých kočkovitých šelem a na zdechlinách. V přírodě se člověka bojí a vyhýbá se mu na velkou vzdálenost.Samice rodí dvě až šest mláďat, ale ve vrhu jich může být výjimečně až devět. Po třech měsících opouští s matkou noru a učí se lovit. S rodiči zůstávají až do narození dalších mláďat. V naší zoo se podařilo již několikrát odchovat mláďata tohoto druhu šakalů, poslední dvě, samec a samička, se narodila v srpnu letošního roku.

19.8.2011 Mládí makakové

V návštěvníky oblíbeném průchozím výběhu makaků červenolících se v červenci a v srpnu narodila čtyři nová mláďata. Zatím jsou zcela závislá na péči svých matek, které je nosí stále s sebou a kojí je více než rok. Starší mláďata, která se narodila v loňském roce, už jsou samostatnější a návštěvníci je mohou ve výběhu vidět jak skotačí na prolézačkách nebo na stromech.

15.8.2011 Mláďata damanů

Daman skalní neboli kapský je nevelké zvířátko dorůstající hmotnosti do 4,5 kilogramu. Vzhledem připomíná hlodavce nebo králíka, ale ve skutečnosti je vzdáleným příbuzným slonů a sirén. Na nohou má kopýtka a špičáky vytváří jakési krátké kly. Jeho domovem je téměř celá Afrika mimo pralesů a velkých pouští, severní, Arabský poloostrov a žije až po východní Turecko. V olomoucké zoo damany chováme dlouhou dobu, několikrát se je zde podařilo rozmnožit a poslední mláďata se narodila v srpnu letošního roku.