Ochrana přírody

 

STANICE PRO HANDICAPOVANÁ ZVÍŘATA

Z důvodu nákazové situace není možné již od roku 2010 do stanice přijímat zejména ptáky, ale ani jiné volně žijící ani exotické živočichy. Při nálezu poraněných nebo jinak handicapovaných ptáků i dalších živočichů je nutné obrátit se na tyto organizace:
 
Záchranná stanice a centrum ekologické výchovy,
ZO ČSOP Nový Jičín, 742 54 Bartošovice na Moravě
Působnost: Bílovec, Bohumín, Bystřice pod Hostýnem, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Hranice, Jablunkov, Karviná, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Lipník nad Bečvou, Nový Jičín, Odry, Opava, Orlová, Ostrava, Rožnov pod Radhoštěm, Třinec, Valašské Meziříčí, Vítkov, Vsetín
Telefon: 556 758 675, 723 648 759, 602 540 037
E-mail: zachr.stanice.bartosovice@csopnj.cz
Web: www.csopnj.cz

Záchranná stanice dravců a sov Stránské,
ZO ČSOP Sovinecko, Stránské 55, 793 51 Břidličná
Působnost: Bruntál, Litovel, Mohelnice, Rýmařov, Šternberk, Uničov, Zábřeh
Telefon: 554 291 000, 777 256 577
E-mail: p.schafer@seznam.cz
Web: www.stanicestranske.mistecko.cz
 
Stanice pro zraněné a handicapované živočichy ZO ČSOP Haná,
Komenského náměstí 38, 798 27 Němčice nad Hanou
Působnost: Bučovice, Konice, Prostějov, Slavkov u Brna, Vyškov
Telefon: 602 587 638
E-mail: d.knourek@seznam.cz
 
Záchranná stanice pro živočichy ORNIS
Ornitologická stanice Muzea Komenského v Přerově, p. o.
Bezručova 10, 750 02 Přerov
Působnost: Přerov, Olomouc
Telefon: 581 219 910, 724 947 543
E-mail: ornis@prerovmuzeum.cz
 
Záchranná stanice Ruda nad Moravou ZO ČSOP Šumperk,
M. R. Štefánika 947/11, 787 01 Šumperk
Působnost: Jeseník, Šumperk, Zábřeh
Telefon: 724 618 060 (Jiří Maixner), 605 347 433 (Marcel Minář)

Azyl pro exotická terarijní zvířata Olomouc (hadi, ještěrky, želvy)
p. Šimek, Olomouc
Telefon: 775 204 327, 731 886 641
 
Útulek pro psy LOZ ČR Olomouc,
areál letiště, Neředínská ul., 779 00 Olomouc
Telefon: 585 418 484
E-mail: olomouc.utulek-loz@seznam.cz
Web: www.olomouckyutulek.cz

AOPK Olomouc, RNDr. Jiří Šafář
(volejte pouze v případě nálezu netopýrů)
Telefon: 602 205 589
E-mail: jiri.safar@nature.cz
 
Další stanice sdružené v Národní síti záchranných stanic, jejich oblasti působení a kontaktní údaje naleznete na této webové adrese: www.csop.cz.

KUKANG

Projekt Kukang se zabývá ochranou outloňů v Indonésii a odtud také nese svůj název (kukang = indonésky outloň). Projekt se zaměřuje na ochranu outloně váhavého (Nycticebus coucang) na Sumatře. Outloni váhaví mají v současné době podle Červeného seznamu ohrožených druhů IUCN přidělen status „Zranitelný“ a podle Zákona č. 5 Indonéské republiky o ochraně živých zdrojů a ekosystémů jsou tzv. „Absolutně chráněným druhem“. Podle tohoto zákona je jakékoli obchodování s tímto druhem zakázáno. Přesto je to jeden z nejvíce obchodovaných druhů savců v Indonésii vůbec. Od listopadu 2015 se Zoo Olomouc stala hlavním partnerem projektu Kukang a společně se Zoo Ostrava tak napomáháme ochraně outloňů na Sumatře.
Tyto chráněné poloopice jsou v Indonésii ohrožovány především nelegálním obchodem. Jsou prodávány převážně jako „domácí mazlíčci“. Jedním z hlavních důvodů, proč tento nelegální obchod se zvířaty stále roste, je nedostatečné vymáhání zákonů na ochranu zvířat. Právě vymáhání těchto zákonů je oblast, na kterou se projekt Kukang, působící pod záštitou indonéské neziskové organizace ISCP (Indonesian Species Conservation Program), zaměřuje.
Na Sumatře do dnešních dnů neexistuje žádné záchranné a rehabilitační centrum pro zabavené outloně. I díky tomu také zřídka dochází k samotnému zabavení outloňů. Hlavním cílem in situ projektu je tedy vybudování rehabilitačního centra a tím umožnění příslušným orgánům vymáhat zákon a zvířata zabavovat. Nyní je dokončena první část záchranného centra, která je připravena k přijímání prvních zabavených outloňů. V současné době se pracuje na uzavření spolupráce s úřady, které jsou za prosazování zákonů na ochranu zvířat zodpovědné, a které budou obchodníkům a pašerákům, ale i soukromým chovatelům outloně zabavovat.
Další náplní práce česko-indonéského týmu je průzkum nelegálního obchodu s outloni a osvěta místního obyvatelstva, které si outloně pořizuje. Nyní je spuštěna nová kampaň s názvem „I am not your toy!“ (v překladu „Nejsem tvoje hračka!“). Její hlavní zbraní je video, které má širokou veřejnost odradit od pořizování si outloňů domů a ukázat, že tzv. „roztomilá“ videa s outloni na serveru youtube.com podporují utrpení a nelegální obchod s nimi. Zoo Olomouc Vás tedy žádá o zapojení se do kampaně šířením této myšlenky dále. Děkujeme.
Více informací najdete na www.kukang.org nebo na facebooku – Projekt Kukang.

REPATRIACE SÝČKŮ OBECNÝCH A SOV PÁLENÝCH

V roce 2013 jsme částečně z příspěvku z MŽP a částečně z vlastních zdrojů vybu­dovali nová mobilní chovatelská zařízení pro chov sýčků obecných a sov pálených. Místo zde našly dva páry sýčků obecných, kteří byli doposud umístěni v zázemí zoo­logické zahrady, a dva páry sov pálených, které byly dovezeny ze Zoo Liberec. Od vybudování nového chovatelského zařízení si slibujeme odchov většího množství mláďat, a tím i větší posílení populace těchto ohrožených druhů v naší přírodě. Ve voliérách jsou umístěny stejné budky, které se umisťují v přírodě, a tím jsou mláďata již nepřímo připravena na to, kde je vhodné zahnízdit. Voliéry jsou umístěny ve spodní části zoologické zahrady poblíž lanového centra „Lanáček“. Součástí expozice je i nový naučný panel o sovách.
Chovem sov pálených a jejich předá­váním k repatriaci se zabýváme již od roku 2005. Chov sýčků obecných započal nedávno – v roce 2010. Všechna mláďata, která se v Zoo Olomouc odchovají, jsou předávána k repatriaci, na které spolupra­cujeme jednak s občanským sdružením pro ochranu přírody a krajiny „TYTO“ a také se záchrannou stanicí v Bartošovicích, kdy každá z těchto organizací jej provádí jiným způsobem. U sov pálených existují dva způsoby pro jejich návrat do přírody, z nichž každý má svá specifika a odborní pracovníci se snaží pro jednotlivá zvířata vybrat ten nejvhodnější.
První možností je podkládání mláďat narozených v zoologické zahradě do hnízd volně žijících sov pálených. Pro sovy jsou v zemědělských objektech připraveny vhodné budky, které jsou zároveň chráněny před predátory. Tyto budky jsou pravidel­ně monitorovány, a pokud jsou mláďata narozená v lidské péči stejně velká jako mláďata v monitorovaných budkách, a pokud se již rodiče nestarají o větší počet mláďat, pracovníci tam mládě podloží. Výhodou tohoto systému je, že mládě je dokrmeno již v přirozeném prostředí a zároveň je pěstounskými rodiči poučeno o tom, jak v přírodě přežít, jak si obstarat potravu a kde si najít vhodné místo pro bu­doucí reprodukci. Bohužel jen velmi malé procento sov pálených narozených v lidské péči se vrátí zpět do přírody tímto způso­bem. Důvodem je především rozdílný věk mláďat narozených v zoologické zahradě, od mláďat narozených v přírodě. Bohatou praxi s repatriací sov pálených i sýčků obecných zcela odlišným způsobem má záchranná stanice v Bartošovicích. Všechna mláďata narozená v zoologických zahradách a v záchranné stanici jsou po odchovu rodiči přemístěna do rozlétávací voliéry, kde jsou postupně připravována k tomu, že si budou muset potravu ulovit. V dobu, kdy je jisté, že sovy již lov zvlád­nou, jsou umisťovány do předem vybra­ných lokalit, kde jsou rozmístěny i vhodné budky, zabezpečené proti predátorům. Po nějakou dobu jsou v těchto lokalitách sovy ještě přikrmovány a monitorovány.
Na podporu tohoto projektu proběhla ve spolupráci se sokolníkem Milanem Hulíkem dne 12. 12. 2013 v seminární místnosti zoologic­ké zahrady beseda o sovách, které žijí na území ČR. Překvapením pro účastníky byla přítomnost sokolnicky vedených sov – výra velkého a kalouse ušatého. Na závěr bese­dy se účastníci mohli s těmito impozantní­mi dravci vyfotit či si je jen vzít na ruku.

REINTRODUKCE JEŘÁBŮ MANDŽUSKÝCH A BĚLOŠÍJÍCH

Zoologická zahrada Olomouc se v roce 2016 spolu se Zoo Brno a Zooparkem Chomutov zapojila do reintrodukčního programu vzácných jeřábů mandžuských a bělošíjích do rezervace Chingan na Dálném východě. Projekt probíhá v rámci Euroasijské asociace zoologických zahrad a akvárií (EARAZA). Velmi administrativně i technicky náročného společného přesunu vajec se ujala Zoologická zahrada Brno. Celá akce by neměla naději na úspěch bez nadšení a velkého pracovního nasazení jejich kurátora ptáků RNDr. Petra Suvorova, Ph.D. Realizace doručení několika oplozených vajec do místa, kde se z nich vylíhnou kuřata a ta jsou následně připravována na vypuštění do volné přírody, je velmi složitý proces. Transport vajec byl skutečnou „OPERACÍ“. Nejprve jsme museli sladit termín snůšky s časovým obdobím, kdy se mají líhnout kuřata v jejich budoucí domovině. Proto byla první snůška našich jeřábů, která proběhla dříve, než bylo potřeba, odebrána rodičům, a tím jsme vyprovokovali snůšku opakovanou. První vejce posloužila jako vzor pro vytvoření transportního boxu. Po té, co jsme již druhou várku nasezených vajec odebrali rodičům z hnízd, bylo třeba je co nejrychleji, ale zároveň bezpečně dopravit do brněnské zoo. Tam je čekala kontrola oplozenosti na přístroji mapujícím srdeční ozvy uvnitř vejce. Prošla tři ze čtyř. Následující den se vejce společně s dalšími kusy z Brna a Chomutova vydala, ve speciálním přepravním boxu zajišťujícím „stálou“ teplotu a v doprovodu výše jmenovaného zaměstnance Zoo Brno, na dlouhou cestu do nového domova. Vše proběhlo v pořádku a po více než dvou dnech, dorazila vejce i s doprovodem na místo určení, kde se koncem května vylíhla mláďata. U olomouckých vajec byla stoprocentní úspěšnost - tři kuřátka. Ošetřovatelé záchranné stanice v ruském Chinganu vodí vylíhlé jeřáby do divočiny na pravidelné vycházky, jejichž prostřednictvím je připravují na budoucí vypuštění a samostatný život. Tamní stanice funguje od roku 1988 a jen za prvních 15 let své činnosti vypustila do přírody 130 ptáků. V posledních letech pokračují s počtem 3-16 kusů ročně. Jeřábi odchovaní v tomto zařízení byli pozorováni nejen na zimovištích v Koreji a Japonsku, ale i v místech jejich rozmnožování, kde už vyvedli i vlastní mláďata.

REINTRODUKCE ADAXŮ NÚBIJSKÝCH

S chovem adaxů núbijských jsme započali v roce 1987. Počáteční chovatelské výsledky nasvědčovaly tomu, že by se mělo jednat o mimořádně náročný druh, avšak dále se ukázalo, že příčina nezdarů spočívala spiše ve starých a nekvalitních chovných zvířatech. V rámci evropského záchranného programu jsme se
v roce 1996 zúčastnili i reintrodukce tři našich samců do rezervace v Maroku. V současně době je v Olomouci nevelká, leč dobře se rozmnožující skupina těchto vzácných pouštních antilop.

RECYKLACÍ MOBILŮ POMÁHÁME K OCHRANĚ PŘÍRODY

Tropické deštné lesy vinou bezohledné těžby dřeva den za dnem mizí. S nimi zanikají i domovy goril, pralesních slonů, antilop bongo a nespočtu dalších zvířat. Do zbývajících pralesů navíc přicházejí pytláci, kteří loví zvířata pro maso. Jediní, kdo jim čelí, jsou strážci pralesa. Bez pořádných bot, stanů či komunikační techniky s nimi vedou každodenní válku.
Jeden z poddruhů goril, gorila východní, žijící na území rezervace Dja, je ohrožován nelegální těžbou koltanu – rudy, ze které se získávají kovy niob (dříve nazývaný kolumbium) a tantal. Ty se používají mimo jiné i k výrobě mobilních telefonů. Recyklací přístrojů se pak sníží poptávka po těžbě těchto vzácných kovů.
Z pěti milionů starých mobilů, které máme v České republice odložené v domácnostech (možná jich je však ještě mnohem víc), by bylo možné získat i 45 tun mědi, 19 tun koltanu, 1,2 tuny stříbra, 120 kg zlata a 45 kg paladia.
Každý mobilní telefon, který odevzdáte v naší zoologické zahradě, bude ve spolupráci se Zoo Praha předán společnosti REMA Systém (odkaz na http://www.remasystem.cz/index.php/projekty/pomahame-gorilam.html). Ta se zavázala, že za každý mobil odevzdaný v rámci projektu přispěje částkou 10 Kč na ochranu kamerunské biosférické rezervace Dja, kde gorily žijí. Recyklací tantalu obsaženého v mobilních telefonech se navíc sníží potřeba jeho primární těžby. Do projektu se zapojilo dalších 14 zoologických zahrad, některá regionální pracoviště AOPK ČR a KRNAP. Start projektu ocenila i OSN, podle níž akce napomáhá tomu, aby se do přírody dostalo méně nebezpečných látek.  Od roku 2010, kdy projekt vznikl, se již podařilo vybrat více než 50 000 starých mobilních telefonů.
PODPOŘTE STRÁŽCE PRALESA!
KAŽDÝ VÁŠ MOBIL, KTERÝ PŘINESETE, MŮŽE POMOCI.

STOP PALMOVÉMU OLEJI

Palmový olej je levný jedlý rostlinný olej, který se získává lisováním z plodů tropické palmy olejné. V současné době se jedná o jeden z nejběžnějších a nejpoužívanějších jedlých olejů na světě. Palma olejná se pěstuje v jihovýchodní Asii, Africe i Střední a Jižní Americe, její největší plantáže jsou v Indonésii a Malajsii, především na ostrovech Borneo a Sumatra. Nové plantáže této palmy vznikají zejména vykácením nebo vypálením původních deštných pralesů. Tyto pralesy jsou domovem mnoha druhů živočichů včetně vzácných orangutanů. Pěstování této palmy je jednou z největších příčin úbytků deštných lesů, které jsou zdrojem největší biologické rozmanitosti naší planety. Do České republiky se jej každoročně doveze na 30 000 tun, používá se v celé řadě potravinářských i kosmetických výrobků.
S ochrannou původních tropických pralesů může pomoci každý, stačí si jen vybírat zboží, které tento olej neobsahuje a tlačit tak na jejich výrobce, aby jej nepoužívali. Také olomoucká zoo se rozhodla přispět k tomuto snažení a v provozovnách gastra se zaměřila na výběr surovin i doplňkového sortimentu bez palmového oleje.
Více informací najdete na adrese: http://www.stoppalmovemuoleji.cz