Plánované uzávěry v areálu zoo

Novinky

 

8 ZA 7

Za 7 let 8 mláďat. Chov zubrů v olomoucké zoo slaví další úspěch. „Dne 25. 5. 2020 se narodilo u zubrů další mládě- tentokrát sameček, který dostal jméno Omar. Všechna u nás narozená mláďata musí začínat na písmena „OM“ pro snadnější zařazení do plemenné knihy,“ popisuje zoolog Ing. Jitka Vokurková.

CHOV ZOO OLOMOUC Zubří obora ve slovenských Topoľčiankách se v r. 1959 stala hned po Polsku druhým největším chovatelem zubrů na světě. Právě z této obory v r. 1973 získala olomoucká zoo své první zubry (Simon, Sylva a Silučka). Ze Simona a Sylvy se stal úspěšný chovný pár. Na základě dochovaných dokumentů víme, že první mládě Silueta se narodilo v témže roce 1973 a poslední – Čertík v r. 1976. Úhynem býka Simona v r. 1986 chov v olomoucké zahradě ustal. Jeho znovuvzkříšení se pojí až s rokem 2013, kdy byl dovezen samec Bojen ze Švédska a 2 samice Patricia a Rosemary z Bratislavy. V Zoo Olomouc se celkově od roku 2013 úspěšně odchovalo 8 zubrů.

OBECNÉ INFORMACE Zubr je největším savcem Evropy, samci dosahují hmotnosti až 920 kg, samice až o polovinu méně. Samice jsou plodné po celý život, během něhož porodí cca 9 telat. V zajetí se může dožít v průměru až 26 let. Denní příjem potravy se pohybuje mezi 30‒60 kg. Potravu tvoří stromy a keře (33 %), trávy a byliny (67 %). Ze tří geografických poddruhů (evropský, kavkazský a karpatský) se před vyhubením podařilo zachránit pouze poddruh evropský. Zubr evropský má dvě genetické linie. Bez příměsi kavkazské krve, tzv. nížinná (Bělověžská) linie, kterou zakládalo 7 čistokrevných zvířat (4,3). Kavkazská krev pak koluje u zubrů tzv. nížinně-kavkazské linie.

ZÁCHRANA V POSLEDNÍ CHVÍLI Domovinou zubra evropského byla Evropa a část Asie. Obýval lesní a lesostepní biotopy. Lov a devastace přirozeného prostředí ho však přivedly na hranici vymření. V přírodě byl počátkem 20. st. vyhuben. V té době se naštěstí nacházelo několik zvířat u soukromých chovatelů. V r. 1925, kdy započalo jednání o záchraně zubrů, zůstávalo naživu cca 60 ks. Mezinárodní chov v oborách a zoologických zahradách vyústil v letech 1952‒1966 k návratu zubrů v rámci repatriace do Bělověžského pralesa. Teď už pro ně skýtal bezpečný domov, nikoliv hrozbu jako v dobách minulých, kdy byl vyhledávanou lokalitou lovu místních panovníků. Postupně tak narůstal počet zvířat ve volné přírodě. V roce 2016 celkový počet zubrů dosahoval již 6573 jedinců, z toho 4472 žilo ve volné přírodě. Největší stáda současnosti žijí v Polsku v části Bělověžského pralesa. Zubr evropský je nejen přísně chráněným zvířetem, ale zasloužil se i o vytvoření první Mezinárodní plemenné knihy, která eviduje čistokrevná zvířata, s případným využitím pro chov. V současné době dochází k repatriaci tohoto druhu i v dalších zemích Evropy a Asie. Ve vojenském prostoru v Milovicích byla také vypuštěna skupina zubrů, která se tu i rozmnožuje.

Fotogalerie

Na tomto webu používáme soubory cookie

Na našich webových stránkách používáme soubory cookie, abychom vám poskytli co nejrelevantnější zážitek tím, že si zapamatujeme vaše preference a opakované návštěvy.
Kliknutím na „Přijmout vše“ souhlasíte s používáním všech souborů cookie. Můžete však kliknout na tlačítko „Nastavení souborů cookie“ a poskytnout kontrolovaný souhlas.

Tento web používá soubory cookie ke zlepšení vašeho zážitku při procházení webem. Z nich se ve vašem prohlížeči ukládají soubory cookie, které jsou kategorizovány podle potřeby, protože jsou nezbytné pro fungování základních funkcí webu. Používáme také soubory cookie třetích stran, které nám pomáhají analyzovat a porozumět tomu, jak tento web používáte. Tyto soubory cookie budou ve vašem prohlížeči uloženy pouze s vaším souhlasem. Máte také možnost odhlásit se z těchto souborů cookie. Ale odhlášení některých z těchto souborů cookie může ovlivnit váš zážitek z prohlížení.