Zoologická zahrada Olomouc

Bíle zbarvenou hlavu mají jen samci, samice jsou celé hnědé nebo hnědošedé. Žije pouze v severovýchodní části Madagaskaru, kde je tento druh také ohrožený vypalováním původních pralesů a ničením jejich přirozeného prostředí. V přírodě se dožívá okolo 20 let, ale v zoologických zahradách více než 30 let.

V naší republice je rozšířená především v nižších polohách, její stavy se snižují a odhadují se na 250 - 1000 kusů. Až 90 % její potravy tvoří drobní hlodavci. Dožívá se až 18 let. Naše zoo poskytuje odchovaná mláďata ve spolupráci s občanským sdružením pro ochranu přírody a krajiny „TYTO“ a záchrannou stanicí ČSOP v Bartošovicích na vypouštění do volné přírody.

Průměr těla má okolo 5 cm, s ostny může mít až 25 cm. Občas se dováží a chová v mořských akváriích. Má dva typy ostnů, delší jsou tupé a duté, kratší špičaté obsahují toxiny působící silnou bolest. Zalomené ostny mohou způsobovat hnisavá poranění.

Vidlatky patří mezi tzv, kranasovité ryby z nichž je celá řada druhů lovena a patří mezi hospodářsky významné druhy. Rozšířená je v Indickém a Tichém oceánu a Rudém moři. Obvykle dorůstá délky 40 cm, výjimečně až 110 cm a hmotnosti 3,4 kg.

V dospělosti se vyskytují ve dvou barevných variantách bílými podélnými pruhy a žlutou nebo oranžovou hlavou. Sameček má v dospělosti má červené tělíčko, černé nohy a načervenalé klouby. Tyto strašilky vylučují nepříjemně páchnoucí bílou látku, která však není pro člověka nebezpečná.

Podobně jako u jiných korálnatců jsou součástí jeho těla tzv. zooxanthely, což jsou jednobuněčné organismy, které jej pomáhají vyživovat pomocí fotosyntézy a dodávají jeho organismu potřebné živiny.

Je velmi dobře přizpůsobený pouštním podmínkách Střední Asie, snese teploty hluboko pod bodem mrazu i letní vedra přes 40 °C. Vydrží řadu dní bez vody, ale pak může najednou vypít 60 l i více. V hrbech není uložena voda, jak se někdy mylně tvrdí, ale tuková tkáň. Zimní srst je velmi hustá a na krku, hrbech a končetinách vytváří dlouhou hřívu, na jaře línají a srst jim vypadává ve velkých kusech. Dožívá se 20 - 30 let.

Vlk arktický patří mezi největší poddruhy vlka, je charakteristický hustou bílou srstí, kterou nepřebarvuje ani v letním období. Životní prostředí arktických vlků je velmi drsné, pět měsíců v roce je zde absolutní tma a tito vlci vydrží žít týdny bez potravy. Loviště mívá 1 300 - 2 800 km2, při každodenním hledání potravy naběhají až 30 km. V přírodě se dožívá okolo 7 let, v zoologických zahradách žije i dvojnásobně dlouho.