Zoologická zahrada Olomouc

Vlk Hudsonův pochází z východní Kanady z okolí Hudsonova zálivu, tento velký poddruh je také celoročně bíle zbarvený a nepřebarvuje se ani v letním období. Ne vždy je uznáván jako samostatná subspecie. Loví většinou velké druhy kopytníků, méně často i menší zvířata. V přírodě se dožívá okolo 7 let, v zoologických zahradách 12 - 15 let.

Není ohrožený vyhubením, ale kvůli nadměrnému lovu se v přírodě jeho počty snižují. Rohy mají rovné, samci je mají silnější s délkou do jednoho metru, samice je mají sice slabší, ale dlouhé až 120 cm. Naše zoo patří v Evropě mezi největší chovatele těchto krásných antilop, od roku 1973 se zde odchovalo více než 200 mláďat. Od konce 80. let minulého století až do roku 2009 používala olomoucká zoo jeho stylizovanou hlavu jako své logo. V zoologických zahradách se dožívá až 22 let.

Při základnách ploutevních paprsků hřbetní, břišní a řitní ploutve jim ústí jedové žlázy. Celkem mají těchto žláz na těle až 18, nejvíce jich je na hřbetě. Toxický je i sliz na povrchu jejich těla. Jed mají poměrně prudký, ale ke smrtelným úrazům člověka dochází jen zřídka. Jako první pomoc se udává ponoření postiženého místa do vody teplé 45 °C.

V dospělosti se vyskytují ve dvou barevných variantách bílými podélnými pruhy a žlutou nebo oranžovou hlavou. Sameček má v dospělosti má červené tělíčko, černé nohy a načervenalé klouby. Tyto strašilky vylučují nepříjemně páchnoucí bílou látku, která však není pro člověka nebezpečná.

Název dostal podle zlatavé barvy a delší srsti vyrůstající za hlavou. Žije na velmi malém území na jihovýchodě Brazílie. V přírodě je ohrožený především ničením jejich životního prostředí a nyní žije asi jen na 2 % území původního výskytu. Patří mezi silně ohrožené druhy savců, ale jejich stavy v přírodě se díky ochraně zvedly z 200 ks v roce 1975 na současných 1000 ks.

Na korálových útesech mají nezastupitelnou úlohu při čištění ryb od parazitů. Celý život žijí na jednom místě a ostatní ryby se brzy naučí je zde aktivně vyhledávat. Připlouvají do tzv. čistící stanice a nechají si čistit povrch těla, žábry i ústní dutinu od parazitů a odumřelých částí kůže. Někdy se sem stahují i ve větším množství a pak musí čekat až na ně dojde řada.

Hadice patří mezi ostnokožce, přestože mají hvězdicovitý tělní plán s pěti rameny podobně jako mořské hvězdice, jsou více příbuzné ježovkám a sumýšům. Hadice jsou dravci, živí se nejrůznějšími drobnými živočichy i rybkami a nepohrdnou ani uhynulými jedinci. Nejčastěji obývají štěrbiny podmořských skal a korálové útesy. Občas se chovají v mořských akváriích, kde ale můžou ulovit menší rybky.

Gepard je nejrychlejším savcem na zemi, dokáže běžet přes 100 km/h. Takovou rychlost dokáže vyvinout jen na krátkou vzdálenost, pokud kořist nedožene tak lov po několika stech metrech vzdává. Udává se, že jen každý 2-5 lov bývá úspěšný. Jeho stavy v přírodě se rychle snižují a v Africe odhadují se na 25 000 jedinců, v Asii je na pokraji vyhubení. Dožívá se 15 - 20 let.