Zoologická zahrada Olomouc

Mezi nejznámější patří například holandská zakrslá koza nebo koza kamerunská, která se řadí mezi velmi odolná a nenáročná plemena domácích koz a pro užitek se chová především v západní Africe.

Starší název je husice nilská. Ve starém Egyptě došlo k její domestikaci, domácí formy se však nezachovaly. Lze ji zastihnout i na mnoha místech v Evropě, kde byla v minulosti vysazována, u nás se také objevuje a výjimečně zde i hnízdí v severních Čechách nebo na Tovačovsku.

Během páření samci spolu bojují a vydávají štěkavé zvuky. Vysazen byl i v Evropě, ve Velké Británii se stal invazivním druhem.

Patří mezi medvídkovité šelmy, které původně žily pouze v Severní a Jižní Americe. Je příbuzný mývalu severnímu, stejně jako on se považují za nebezpečný invazivní druh a jejich chov, dovoz i prodej je proto v Evropské unii i u nás omezen. Nosál je všežravec, v obydlených oblastech nepohrdne ani odpadky a domácí drůbeží. Zbarvení je variabilní a může se měnit v různých odstínech rezavé, hnědé a šedé barvy. Dožívají se okolo 18 let.

Na většině území je běžný a není ohrožený, ale také jeho stavy vlivem odchytu klesají. Dá se velmi dobře ochočit a často se chová v zajetí.

Siba, stejně jako ostatní rejnoci, se řadí mezi paryby. Dorůstá do délky 120 cm, rozpětí 110 cm a hmotnosti až 23 kg. Na kořeni ocasu má trn napojený na jedovou žlázu, jejich jed není pro člověka příliš nebezpečný. Dospívá ve věku 4 až 5 let, dožívá se 16 - 18 let.

Korálovník nemá pevnou vápenitou kostru jako některé jiné korály. Součástí jeho těla jsou tzv. zooxanthely, což jsou jednobuněčné organismy, které jej pomáhají vyživovat pomocí fotosyntézy a dodávají jeho organismu až 50% potřebných živin, kromě toho loví aktivně i plankton.

Zajímavá je výměna letní a zimní srsti, která se liší i barvou, což u zvířat žijících v tropických oblastech není obvyklé. Často se stává kořistí dravých ptáků, hadů a šakalů. Živí se různými drobnými živočichy, ale loví i jedovaté hady. Dožívá se okolo 10 roků.