Historicky nejvyšší počet narozených mláďat během jednoho roku za celou dobu existence Pavilonu netopýrů hlásí kaloni z ostrova Rodriguez. Celkem 16 mláďat různého věku mohou vidět i návštěvníci. „Samostatná
mláďata už poletují volně. Některá s takovým nadšením ze života, že to kolikrát vypadá, že nevyberou zatáčku a dojde k bližšímu setkání s návštěvníky. Menší mláďata se drží prozatím matek, které o ně do jejich 2-3 měsíců věku pečují. A do toho běhají klokánci, se kterými je pojí poklidné soužití. Zkrátka a dobře, v Pavilonu netopýrů je pořádně živo,“ uvádí zooložka Ing. Jitka Vokurková. Olomoucká zoo chová kaloně Rodriguezské od roku 1999. Narodilo se v ní prozatím celkem 205 jedinců. V pavilonu panuje obrácený světelný režim, což znamená, že se v něm přes den simuluje noc. Je to z toho důvodu, aby návštěvníci měli možnost spatřit kaloně aktivní. Večer se v pavilonu rozsvítí a kaloni se uchýlí k odpočinku.
OHROŽENÝ ENDEMICKÝ DRUH VE VLASTNICTVÍ OSTROVA MAURICIUS
Převážně kvůli ničení přirozeného prostředí, kácení lesů, lovu pro maso, je dnes kaloň zapsán na seznamu ohrožených endemických druhů a zařazen do několika mezinárodních záchovných programů. V 70. letech 20.
století klesly stavy kaloňů rodriguezských v důsledku tajfunu na posledních 70 jedinců. Jeho populace byla takřka vyhubena. Díky intenzivní ochraně se podařilo kaloně rozmnožit a dnes jejich populace čítá až 20 000 jedinců. Významný podíl na tom má Zoo Jersey, založena známým zoologem a spisovatelem Geraldem Durrellem, který tehdy odchytl několik posledních volně žijících kaloňů a založil zde úspěšný chov. Všichni kaloni v zoologických zahradách jsou majetkem ostrova Mauricius a chovatelům jsou pouze zapůjčeni.
OBECNÉ INFORMACE
Kaloň rodriguezský je nazýván též kaloň zlatý. Jedná se o obyvatele Starého světa, jeho původní domovinou je ostrov Rodriguez v Indickém oceánu, na němž obývá tropické lesy. Kaloni hrají v ekosystémech velmi důležitou roli, protože pomáhají opylovat stromy a šířit jejich semena. Hlavní část jídelníčku zajišťuje ovoce, především sladké plody, nektar z tropických květin a u tohoto druhu i listí některých stromů a keřů. Žijí v zajímavém společenském uspořádání harémového typu – samec s několika samicemi. Sdružují se do menších kolonií, které společně během dne odpočívají v korunách stromů. Větší část dne tedy tráví odpočinkem na stromech, večer se vydávají hledat potravu. Díky zadním končetinám se silnými drápy mohou odpočívat zavěšeni hlavou dolů, zabaleni do svých křídel. Ta mají rozpětí od 90 cm a řadí se mezi středně velké kaloně. V orientaci jsou jim nápomocny velké oči, klasická echolokace jim oproti netopýrům schází. V zoo se kaloni většinou dožívají až o třetinu delšího věku než v přírodě, tedy až dvaceti let. Rekord drží kaloň, který dosáhl 31 let a 5 měsíců. Samička obvykle rodí jedno mládě, o nějž dva až tři měsíce pečuje.