On z Jekatěrinburgu, ona z Prahy. V Zoo Olomouc se jejich láska zpečetila. A kdo se jim to 26. března narodil?
Mimozemšťan, ušatý zázrak, přerostlá krysa, divné prase, Ošklivý až Krásný, v cestopisech Emila Holuba kuťoš,
ve svahilštině kukukifiku… Hrabáč kapský! Péče o něj se dá připodobnit k té o lidské novorozeně. Zvážit, změřit,
umýt, naolejíčkovat, nakrmit a spát… „Matka je výborná. Z počátku mládě její mléko nesálo. Nechala si jej
odstříkávat od našich šikovných ošetřovatelek, které nový přírůstek olomoucké zoo trpělivě přikládaly. Po 15
dnech se mládě napilo od matky poprvé. Ve 3 týdnech již pije od matky převážně, což je pro nás po mnoha
probdělých nocích a každodenní péči s nejistým výsledkem ta největší radost,“ dodávají Pavel Vidlář a RNDr.
Libuše Veselá.
CHOV V ZOO OLOMOUC
Hrabáč patří mezi velmi vzácně chované druhy. Chová jej přibližně 25 evropských zoo, přičemž odchovává 7 zahrad.
Když se podaří odchovat mládě, je to malý zázrak. Matka jej může zavrhnout, mládě nemusí být životaschopné,
nesaje od matky, důvodů nezdaru může být hned několik. V Čechách bychom se s ním setkali v Praze, Plzni, Dvoře
Králové a v Olomouci. Olomoucká zoo chová hrabáče od roku 2017. První mládě se narodilo 26. března 2020.
OBECNÉ INFORMACE
S tímto savcem se můžeme setkat v Africe, na jih od Sahary. Dospělec váží cca 60 kg, dožívá se přibližně 20 let. Jeho
biorytmus je oproti lidskému obrácený. Hrabáč přes den spí a aktivuje za soumraku, kdy běhá po krajině a
vyhledává termity. Pomocí silných drápů rozhrabává termitiště a termitů samotných se zmocňuje lepkavým
jazykem až 30 cm dlouhým a zpracovává je pomocí plochých zubů, které nemají kořeny a stále dorůstají. Tuto
potravu je v zajetí podobně jako u mravenečníků nesnadné nahradit. Do jeho jídelníčku v zoo patří jemně
rozmixovaná kaše z vařeného masa, granulí, žloutků, mrkve, banánů, rýže. Tou pochoutkou jsou však mouční červi.
ZAJÍMAVOSTI
Zavalitý, téměř lysý savec, jehož tělo pokrývají řídké štětinky a končetiny jsou zakončeny dlouhými drápy, s ocasem
klokana, protáhlým prasečím rypáčkem, ušima zajíce vypadá, jakoby si kreslíř vyhrál a smíchal několik zvířat
dohromady. Varlata mají samci uložena v dutině břišní, tudíž je nesnadné určit pohlaví. K němu je tedy nutná
analýza DNA. Uši dokáže sklopit podél hlavy a činí tak převážně ve spánku.
Tak hezké dětství, hrabáčku.