Novinky

 

Mláďata lemurů

OČI JAKO KORÁLKY – MLÁĎATA VARI ČERNOBÍLÝCH A LEMURA BĚLOČELÉHO

V rodinách lemurů si s porody nedají pokoj. Přírůstky nehlásí, ale víme o nich hned u dalších dvou druhů těchto poloopic. A o kterých je řeč tentokrát? Vari černobílý a lemur běločelý. Vari je navíc lemurem, kterého rozmnožujeme coby jediná zoologická zahrada ze všech unijních zoologických zahrad v republice. Dne 29. 4. 2019 se narodila 2 mláďata (1,1). „I lemur běločelý má co ukázat. Prozatím poslední mládě se na svět poprvé podívalo 26. 4. 2019,“ doplňuje zoolog Ing. Jitka Vokurková.
CHOV V ZOO OLOMOUC
Olomoucká zahrada chová vari od roku 1990 a narodilo se v ní celkem 38 mláďat. Lemuři běločelí jsou s počtem mláďat a v délce chovu pak v těsném závěsu o jediné číslo - rok 1989 a 37 mláďat.
VARI ČERNOBÍLÝ - ZAJÍMAVOSTI
Kriticky ohrožený lemur vari patří mezi největší lemury. Ze všech lemurů je nejvíce plodožravý, současně je velmi důležitým roznašečem semen po pralese, čímž zajišťuje jeho obnovu. Taktéž přenáší pyl z květů národního stromu Madagaskaru - ravenaly madagaskarské. Pohybuje se převážně v korunách stromů, v nichž si za účelem rozmnožování staví i hnízda. V těch ponechává i mláďata, která při přesunu přenáší v zubech jako kočka. Každý vari má typické černobílé zbarvení kožichu, které je unikátem, neboť neexistují dva jedinci se stejnou kresbou.
LEMUR BĚLOČELÝ - ZAJÍMAVOSTI
V pralesích severovýchodního Madagaskaru pro jejich ochranu před lovem byla zřízena rezervace Betampona, vysazeni byli i na ostrůvek Nosy Mangabe. Mláďata nosí matka na sobě, na boku v oblasti slabin. Samice bývají hnědé, případně hnědošedé, zato samci se pyšní bílým zbarvením hlavy.
OBECNÉ INFORMACE
Jejich aktivita je největší po rozednění a za soumraku. Staří Římané nazývali duchy zemřelých, kvílejících v podsvětí, "lemuros“. První Francouzi, kteří na Madagaskaru přistáli a uslyšeli naříkavé plačtivé hlasy, připomínající lidský nářek, dali jejím původcům právě toto jméno. Ve volné přírodě obývají pouze ostrov Madagaskar. Lemuři mívají problémy s termoregulací. Za chladného počasí se k sobě tisknou, aby se zahřáli. Mezi jejich typické znaky patří dlouhý ocas, kterým udržují rovnováhu při skocích. Živí se zejména lesními plody, ovocem, semeny a výhonky stromů, listím, či hmyzem. Většině madagaskarských poloopic kvůli kácení deštných pralesů, lovu pro maso a úbytku životního prostoru doslova mizí domov před očima a stávají se tak nejohroženější skupinou primátů na světě, na prahu vyhynutí. Porody mláďat jsou naplánovány tak, aby se v době jejich narození nacházelo dostatek kvalitní potravy, matky nestrádaly a měly dostatek mléka. Toto období nastává na začátku období dešťů. Žijí v rodinných skupinách složených z rodičů a mláďat různého věku. Na péči o narozené potomky se podílí celá rodina.
To na Madagaskaru nás mrzí. Všechno. Ať je vám tady dobře.

Fotogalerie