Zoo Olomouc je od pondělí 12. dubna 2021 opět otevřena! Info zde >
Rádi byste nás podpořili? Podrobnější informace o možnostech naleznete na zvláštní stránce. Předem děkujeme!

Novinky

 

NOVÍ OBYVATELÉ OLOMOUCKÉ ZOO MAJÍ POHLED ZABIJÁKA A LEZOU SI NA ZÁDA...

To, že se v útrobách pavilonu žiraf naskytne návštěvníkům pohled na terária v novém kabátu, je už známé. Dnes se
vám ale přestaví ti, které chováme zcela nově. „Rozhodli jsme se jedno z insektárií v pavilonu Kalahari obsadit
nevšedním druhem dravé ploštice-zákeřnicí dvojtečnou. Bezobratlí jsou obecně málo známí, přitom hrají ve
všech ekosystémech klíčovou roli. Pod pokličkou na první pohled pro mnohé odpudivých tvorů se skrývá obrovská
rozmanitost a unikátní adaptace k životu na Zemi. Dalším novým obyvatelem se zajímavým způsobem života je štír
jedovatý. Toho však prozatím chováme v zázemí zoo,“ sdělil terarista Miroslav Vaverka.
ZÁKEŘNICE DVOJTEČNÁ (Platymeris biguttata)
Tento africký druh ploštice se zcela příznačným názvem zákeřnice, patří mezi bravurní lovce a s dalšími 6800 druhy patří
do čeledi zákeřnicovití Reduviidae. Ústní ústrojí ploštic je bodavě sací, velká část z nich jej využívá k nabodávání rostlin
a sání rostlinných šťáv. U zákeřnic se však stal velmi účinnou zbraní určenou k lovu. Do své kořisti, kterou je nejčastěji
jiný hmyz nebo vzácněji i menší obratlovci, se s mistrnou obratnostní zabodnou, vpraví do těla této nebohé oběti sliny
a hotový koktejl enzymů, které ji natráví. Zároveň ji zafixují předními končetinami. Kromě lovu však tuto tekutinu
využívají i proti svým nepřátelům. Mohou totiž zacílit a vstříknout ji do očí protivníka až do vzdálenosti 30 cm, čímž ho
dočasně paralyzují a vydají se v úprk. Svou ne úplně přátelskou povahu dávají na odiv okolí, mají totiž výstražné
(aposematické) zbarvení, kterým protivníka dopředu varují, aby nic nezkoušel. Ani samotné bodnutí tohoto živočicha
není příliš příjemným zážitkem a je poměrně dosti bolestivé. Najdou se mezi nimi i druhy, které sají krev obratlovců,
jedná se zejména o zástupce podčeledi Triatominae, kterým se v angličtině přezdívá – kissing bugs (líbající brouci).
Přenášejí např. původce Chagasovy nemoci prvoka Trypanosoma cruzi.
ŠTÍR JEDOVATÝ (Tityus stigmurus)
Štíři byli svědkem počátku i konce dinosaurů. Suchozemští štíři se objevili v prvohorách, před 300 milióny lety. Jejich
vodní předchůdci žili již v období siluru před více než 400 milióny lety. Štíři patří do třídy pavoukovců. Tyto jedovaté
krasavce můžeme potkat v tropických a subtropických oblastech. I na území České republiky byl dříve z okolí Slapské
přehrady dokládán výskyt štíra kýlnatého, jehož domovinou je však Středomoří. Štíři náleží ke zvířatům aktivním
převážně za soumraku a přes den se ukrývajícím. Typickým znakem je protažený konec těla tzv. metasoma zakončená
bodcem do něhož ústí jedová žláza. Hlavohruď nese pár středových očí a až pět párů postranních očí. Jejich zrak však
není silně vyvinut a k orientaci v prostoru a lovu používají spíše nenápadné chloupky po celém těle, které snímají otřesy
v blízkém okolí. Vyznačují se velkými makadly s klepety, která slouží k uchopení kořisti. Na lov se vydávají v noci nebo na
ni čekají u svého úkrytu. Potravou jsou jim bezobratlí a menší obratlovci.
Štír jedovatý Tityus stigmurus obývá Brazílii, patří do toxicky významné čeledi Buthidae a tento druh se právem řadí
k těm více jedovatým. Jeho zajímavostí je, že je partenogenetický, což znamená, že samice se rozmnožují bez přičinění
samců, kteří se v populaci nevyskytují. V jejich těle se vyvíjejí neoplozená vejce. Následně samice porodí larvy, které
jsou stejného pohlaví jako ona. Ihned po porodu přešplhají na její hřbet, kde se pevně drží, aby se s nimi mohla volně
pohybovat. Po pár dnech se malí štíři poprvé svlékají a již nejsou plně závislí na matce. Následně se rozběhnou do okolí
a již s ní nesetrvávají. Tím jsou její mateřské povinnosti splněny a v případě vzájemného střetnutí jí mohou posloužit
i jako potrava. V Zoo Olomouc se mohou návštěvníci potkat i s dalším neméně zajímavým druhem – štírem tlustorepým
Androctonus australis obývajícím severní Afriku. Tento druh má na svědomí nejvíce lidských úmrtí ze všech štírů.

Fotogalerie