Zoo Olomouc je od pondělí 12. dubna 2021 opět otevřena! Info zde >
Rádi byste nás podpořili? Podrobnější informace o možnostech naleznete na zvláštní stránce. Předem děkujeme!

Novinky

 

PAMATUJÍ VYHYNUTÍ DINOSAURŮ.

Nepravděpodobné zvíře, prastarý podivuhodný tvor, želvoježkokrálík... Pod těmito neodbornými názvy si asi
málokdo představí naše nové obyvatele. Olomoucká zoo rozšířila kolekci chovaných zvířat o pravěké živočichy,
jejichž historie spadá do paleocénu, do doby před 55 miliony lety. Není jimi nikdo jiný než pásovci
kulovití. „Samec pochází ze Zoo Opole, kde se v roce 2018 narodil. Do olomoucké zoo přicestoval koncem roku
2020. Samička narozená v Zoo Jihlava v roce 2020 přicestovala až v těchto dnech. Jejich odchovy v zajetí jsou
natolik vzácné, že pokud se nám podaří, budeme pyšní," dodává zooložka Ing. Jitka Vokurková.
OBECNÉ INFORMACE
Ve volné přírodě bychom tohoto výjimečného tvora mohli spatřit v oblastech Jižní Ameriky. K jeho pozorování je
však nutné posečkat, až padne tma, neboť se jedná o noční zvíře, které během dne aktivuje jen výjimečně. Obývá
travnaté oblastí a mokřady v blízkosti lesa. Tam žije samotářsky, odpočívá v opuštěných norách jiných zvířat.
Pásovec kulovitý náleží k menším druhům pásovců. Váží kolem jednoho a půl kila. Kdežto třeba pásovec velký může
vážit i přes 50 kg. Jako jediný savec na světě má tělo kryté pevnými kostěnými pláty. Tento hřbetní pancíř mu
slouží jako dokonalá ochrana před predátory. Břicho chrání tuhé štětiny. Dokáže se svinout do těsné koule
a zranitelné měkké části těla ukrýt nedobytně uvnitř. Ani kočkovité šelmy si s ním v tu chvíli neporadí. To stejné
svede i mládě, jen kulička doznává průměru zhruba 5 cm. Vzhledem může připomínat želvu, ježka i králíka, ale
k těm má na hony daleko. Jeho příbuzní náleží do skupiny chudozubých (mravenečníci, lenochodi), ze které byli
pásovci vyčleněni. Na rozdíl od bezzubého mravenečníka je pásovec kulovitý savcem, který má nejvyšší počet zubů.
Dopočítali bychom se až stovky. V průběhu života se mu obnovují, každý je stejné velikosti a postrádá
kořeny. Mocné drápy na předních nohou mu slouží k rozhrabávání termitišť, jejichž obyvateli se živí. Nepohrdne
ale ani larvami brouků nebo nejrůznějšími zralými plody. Orientuje se čichem, zrak má natolik slabý, že si občas
ani nevšimne případné překážky v cestě a může do ní narazit. Dožívá se až 36 let.
ZAJÍMAVOSTI
Jedná se o jediný druh pásovce, který je schopný stočit se do kompletní koule za účelem obrany. Tři pásy, které
mu kryjí hřbet, umožňují dostatečnou flexibilitu, aby se mu ocas a hlava vešly dohromady a chránil si tak břicho,
končetiny a hlavu před predátory. Rohovité pláty pokrývají celé tělo. Jejich vnější vrstvu tvoří keratin, stejný
protein, který se podílí na tvorbě lidských nehtů.

Fotogalerie