A jsou tady! První mláďata roku 2021. Bylo by spíše s podivem, kdyby v nich scházel kotul veverovitý,
ale o pár hodin ho letos předběhl kaloň rodriguezský. „Mládě narozené 2. 1. prospívá dobře, vše
nasvědčuje tomu, že se mu dobře povede i v budoucnu. Jeho matka ho ukázkově kojí, a dokonce můžeme
pozorovat i vzácný jev, kterak se ke kojení připojuje i odrostlejší mládě roku loňského,“ uvádí zoolog
Ing. Jitka Vokurková.
CHOV V ZOO OLOMOUC
Olomoucká zoo chová kaloně zlaté od roku 1999. Narodilo se v ní prozatím celkem 177 jedinců. V pavilonu panuje
obrácený světelný režim, což znamená, že se v něm přes den simuluje noc. Je to z toho důvodu, aby návštěvníci
měli možnost spatřit kaloně aktivní. Večer se v pavilonu rozsvítí a kaloni se uchýlí k odpočinku.
OBECNÉ INFORMACE
Kaloň rodriguezský je nazýván též kaloň zlatý. Jedná se o obyvatele Starého světa, jeho původní domovinou je
ostrov Rodrigues v Indickém oceánu, na němž obývá tropické lesy. Kaloni hrají v ekosystémech velmi důležitou roli,
protože pomáhají opylovat stromy a šířit jejich semena. Hlavní část jídelníčku zajišťuje ovoce, především sladké
plody, nektar z tropických květin a u tohoto druhu i listí některých stromů a keřů. Žijí v zajímavém společenském
uspořádání harémového typu – samec s několika samicemi. Sdružují se do menších kolonií, které společně během
dne odpočívají v korunách stromů. Většinovou část dne tedy tráví odpočinkem na stromech, večer se vydávají
hledat potravu. Tělo kaloňů se velmi podobá tělu netopýrů, hlava se však podobá liščí. Díky zadním končetinám se
silnými drápy mohou odpočívat zavěšeni hlavou dolů, zabaleni do svých křídel. Jejich křídla mají rozpětí od 90 cm
a řadí se mezi středně velké kaloně. V orientaci jsou jim nápomocny velké oči, klasická echolokace jim oproti
netopýrům schází. V zoo se kaloni většinou dožívají až o třetinu delšího věku než v přírodě, tedy až dvaceti let.
Rekord drží kaloň, který dosáhl 31 let a 5 měsíců. Samička obvykle rodí jedno mládě, o nějž dva až tři měsíce pečuje.
ZAJÍMAVOSTI
Převážně kvůli ničení přirozeného prostředí, kácení lesů, lovu pro maso, je dnes kaloň zapsán na seznamu
ohrožených endemických druhů a zařazen do několika mezinárodních záchovných programů. V případě ostrovních
druhů však hrozí kaloňům stále větší nebezpečí vyhubení. V 70. letech 20. století klesly stavy kaloňů rodriguezských
v důsledku tajfunu na posledních 70 jedinců. Jeho populace byla takřka vyhubena. Díky intenzivní ochraně se
podařilo kaloně rozmnožit a dnes jejich populace čítá až 20 000 jedinců. Významný podíl na tom má Durellova Zoo
na ostrově Jersey. Známý zoolog a spisovatel Gerald Durrel tehdy odchytl několik posledních volně žijících kaloňů
a založil úspěšný chov ve své zoo. Všichni kaloni v zoologických zahradách jsou majetkem ostrova Mauricius
a chovatelům jsou pouze zapůjčeni.