Novinky

Jak už bývá v ptačí části zoologické zahrady zvykem, v dubnu, květnu a červnu jsou všude vejce – a po nich samozřejmě mláďata. Většina odchovů probíhá v klidu chovatelského zázemí, skrytě před zraky návštěvníků. Mnohá mláďata však už mohou obdivovat i sami návštěvníci v expoziční části.

„Rád bych vyzdvihl husu malou (Anser erythropus), která spadá pod patronát Evropského záchovného programu (EEP). Ze 28 evropských zoologických zahrad, které tento druh chovají, se v uplynulých 12 měsících podařil odchov pouze ve třech z nich. My jsme se ho dočkali poprvé od roku 2019, kdy se husa malá stala součástí kolekce olomoucké zoo. Až letos jeden z párů snesl vejce, ze kterých se po přirozené inkubaci pod samicí vylíhla tři housata. Každý úspěch v ptačí říši nás těší – za každým stojí nejen naši opeřenci, ale i práce chovatelek Michaely Jünglingové, Hany Jarošové a Ladislavy Pospíšilové,“ uvedl kurátor ptáků MVDr. Jan Kirner.

ČÁPI, PAPOUŠCI, SOVICE, PLAMEŇÁCI, VZÁCNÝ BAŽANT A MNOHO DALŠÍCH

Mezi další letošní ptačí přírůstky patří pět čápů černých (Ciconia nigra). Z pěti nakladených vajec se chovnému páru podařilo odchovat všechna mláďata – což je dosud největší úspěch u tohoto druhu v historii naší zoo. Spolu s mladým párem, který obývá nově otevřenou voliéru Bábovka, tak v Zoo Olomouc nyní pobývá celkem devět čápů černých.

V zázemí se rovněž podařilo odchovat dva samečky sympatických amazónků černotemenných (Pionites melanocephalus). Tito nápadní papoušci, kteří byli dlouhá léta chováni pouze v neveřejné části, se brzy představí i návštěvníkům.

Při procházce spodní částí zoologické zahrady rozhodně nepřeslechnete křik hejna arating černohlavých (Nandayus nenday). Těmto papouškům se zatím podařilo odchovat pět mláďat – a hnízdní sezóna ještě nekončí.

O kousek dál, ve voliérách v sousedství zoborožců, mohou návštěvníci sledovat růst mláděte v přírodě již vyhubeného bažanta Edwardsova (Lophura edwardsi). Tento přírůstek je pro nás mimořádně cenný – jde o jednoho z nejvzácnějších obyvatel zoo a přirozený odchov pod rodiči je u tohoto druhu obzvlášť výjimečný.

Ve stejné soustavě voliér čile pobíhá po větvích i vyletělé mládě banánovce obecného (Musophaga violacea), dříve známého jako turako fialový. Mláďata těchto plodožravých ptáků opouštějí hnízdo již v útlém věku, a návštěvníci tak mohou sledovat, jak se postupně přebarvují do šatu dospělých.

Za pozornost stojí i mláďata vodních ptáků. K tradičně odchovávaným druhům patří kachničky mandarinské (Aix galericulata) a nově se podařilo odchovat i pět mláďat charismatických hus tibetských (Anser indicus). Celou rodinku lze pozorovat v přední části voliéry plameňáků.

V chovatelském zázemí se také líhnou mláďata sovic sněžních (Bubo scandiacus). Při jejich hnízdění je nutná zvýšená opatrnost, protože rodičovský pár velmi urputně brání svůj prostor i samotná mláďata.

Čilý ruch panuje rovněž v kolonii plameňáků růžových (Phoenicopterus roseus), kde díky příznivému počasí zažíváme mimořádně úspěšnou sezónu. Čtyři mláďata v prachovém peří již vytvářejí tzv. školku – malí plameňáci se totiž od útlého věku sdružují do skupinek, které se v hejnu drží pospolu.