Zoo Olomouc je od pondělí 12. dubna 2021 opět otevřena! Info zde >
Rádi byste nás podpořili? Podrobnější informace o možnostech naleznete na zvláštní stránce. Předem děkujeme!

Novinky

 

ZOO VÍTÁ DALŠÍ VELBLOUDÍ MLÁDĚ!

Lorenzo je samec oplodnitel. S věrností si hlavu neláme. Ostatně ta mu není ani dána. Díky jeho přičinění
postupně zabřezly všechny tři samice velblouda dvouhrbého v olomoucké zoo. Nejprve vzal za vděk nejstarší
samicí Eliškou ve věku velbloudí babičky, poté svou pozornost upřel na Maryzsu a nakonec se neptal ani Terezy.
Poslední mládě přišlo na svět 1. březnový den. „Představujeme vám samečka Lotranda, jehož porodní váha činila
38 kg. Samice Tereza byla od prvního dne velmi hodnou velbloudí matkou a o své mládě se dobře starala. I přes
to, že je prvorodička, pojí nás s ní ukázková spolupráce, což nemusí býti pravidlem. S informacemi jsme vyčkávali
a současně byli velmi obezřetní, jelikož první dny velbloudího mláděte mohly provázet komplikace natolik velké,
že nešlo s jistotou říci, že se bude jednat o šťastný příběh. Ten se nicméně, věříme, už píše. Mládě si užívá
probouzející se přírody a my ho v těchto dnech můžeme již při jeho venkovním dovádění poprvé pozorovat,“
dodává nadějně zooložka RNDr. Libuše Veselá.
CHOV V ZOO OLOMOUC
Velbloudy chováme téměř od prvopočátku zahrady, a to od r. 1958. V roce 1983 přišli ze Zoo Liberec samec Jásir
a samice Arafat. Poslední mládě se v olomoucké zoo podařilo odchovat v roce 2020. Nynější skupinu tvoří: samec
Lorenzo (Ostrava), nejstarší samice Eliška (Olomouc), Tereza (Liberec), Marysza (Opole), Masafi (Olomouc), Elliot
(Olomouc), Lotrando (Olomouc).
OBECNÉ INFORMACE
Jedná se o domácí býložravá zvířata domestikovaná asi před 4,5 tisíci lety, chovají se v počtu okolo 1,5 milionu
jedinců. Divoce žijí jen v poušti Gobi a severozápadní Číně v počtu necelých 1 000 jedinců a je kriticky ohrožený.
Velbloudi se pouštním podmínkám umí neskonale dobře přizpůsobit. Jejich srst, která slouží jako velmi dobrý
tepelný izolant, je doslova mistrovským dílem přírody a dokáže je chránit před mrazy až – 40 °C. Úzké štěrbiny
nozder se při písečné bouři semknou a brání pronikání jemných pískových částeček. Uši chrání husté chomáče srsti
a oči dlouhé dvojité řasy. V případě nutnosti zakryje velbloud oční bulvu průhledným víčkem a začne slzet, aby
vyplavil případná zrnka písku. Díky upravenému metabolismu vydrží velbloud bez vody více než 2 týdny. Délka
přežití bez vody závisí na potravě. Jakmile dorazí do oázy, může během patnácti minut vypít i 150 litrů vody.
Velbloudi mají dobře vyvinutý čich a dokážou ucítit vodu na vzdálenost až 17 km. A ptáte-li se, zda h… hoří, tak
velbloudí ano. Trus je tak dokonale zbaven vody, že je možné ho ihned použít k rozdělání ohně. Pociťuje-li velbloud
ohrožení, či se potřebuje bránit, používá 3 zbraně. Kouše, kope – nemá slabiny, jeho velký akční rádius mu tedy
umožňuje kopat do všech stran. A plive. Sliny s bachorovou tekutinou dlouho střádá, ve chvíli, kdy je munice
dostatek, vyhledá terč a plivne. Agresivní bývají převážně samci v říji.
ZAJÍMAVOSTI
Hrb neobsahuje vodu, jak se někteří lidé mylně domnívají, ale tuk. Jeho zásoba může dosahovat až 40 kg. Velbloud
v horku neotevírá tlamu jako jiná zvířata. Zatímco pes při velkém vedru otevře tlamu, vysune jazyk a zrychleně
dýchá někdy až 300krát za minutu, velbloud má tlamu zavřenou a nadýchne se jen asi 16krát.

Fotogalerie