Zvířata
v naší zoo

V přírodě je téměř vyhubený, v severní Africe byly pro adaxe zřízeny rezervace, kam zvířata poskytla i olomoucká zoo. V rámci evropského záchranného programu jsme se v roce 1996 zúčastnili i reintrodukce tří našich samců do rezervace v Maroku.

Při vyrušení roztahuje velký kožovitý límec, je to strategie, která má za účel odradit případného útočníka tím, že se z drobného ještěra opticky náhle stane mnohem větší zvíře. Pokud tato taktika nepomůže, dokáže se vztyčit a vydat se na rychlý útěk jen po zadních nohách.Límec používají samci i při imponování a vzájemných soubojích. Dožívá se 8 - 10 let.

Mladí jedinci, samice a nízko postavení samci mají nevýrazné šedohnědé zbarvení. Dominantní samci v období rozmnožování mívají výrazně oranžově zbarvenou hlavu a modré tělo. Dříve byla považována za poddruh agamy osadní, které se často vyskytují i poblíž lidských obydlí.

Žije v lesnatých oblastech na omezeném území ve východní Africe. Celkový počet těchto agapornisů se odhaduje na méně než 20 000 jedinců, jejich stavy v přírodě se neustále snižují v důsledku využívání jejich přirozeného prostředí k zemědělským účelům.

Mezi jeho hlavní predátory patří velcí hadi, kočkovité šelmy a člověk. V přírodě je pronásledován pro chutné maso, trpí i ztrátou přirozeného životního prostředí, ale zatím není na většině území svého rozšíření ohrožený. Dožívá se až 20 let.

Velmi často se chová v zoologických zahradách i u soukromých chovatelů, také indiáni ochočené ary často chovají ve svých chýších. Jejich stavy v přírodě jsou poměrně uspokojivé hlavně díky obrovskému areálu rozšíření. Patří mezi dlouhověké papoušky a dožívá se i přes 50 let.

Arassariové jsou příbuzní mnohem větším tukanům. U tohoto druhu lze obě pohlaví snadno rozlišit, samci jsou zbarvení černě, kdežto samice spíše do šeda. Většinu života tráví v korunách vysokých stromů deštných pralesů a jen málokdy slétá na zem. V přírodě zatím není ohrožený.

Ve své domovině je často považován za škůdce, který ničí úrodu na polích i v sadech a na většině území není ohrožený. Často se chová i v zoologických zahradách a u soukromých chovatelů, ale pro jeho hlasitý křik se nedoporučuje chov v domácnosti.

Ozývají se velmi hlasitým křikem a v přírodě je snadnější tyto aratingy slyšet nežli vidět, jejich výrazné žlutooranžové zbarvení připomíná květy v korunách stromů. Dožívají se 20 až 30 let. V přírodě jsou ohroženi lovem pro chov v zajetí i úbytkem jejich přirozeného prostředí.

Binturong je velmi zvláštní a mezi laiky poměrně neznámé zvíře. Patří mezi cibetkovité šelmy, ale pro svůj zvláštní vzhled se v angličtině někdy nazývá bearcat, což v překladu znamená "medvědokočka". Velmi dobře šplhá a má ovíjivý ocas za který se může i zavěsit. Dožívá se přes dvacet let.

Název bodlok vznikl podle dvou ostrých kostěných trnů, které mají tyto ryby umístěné v pochvách po stranách ocasu. Ryby je při podráždění vztyčí a používají ke své ochraně i ke vzájemným soubojům, velké druhy mohou ošklivě poranit i potápěče.

V křídlech mají ostré kostěné ostruhy, které používají při vzájemných soubojích i při obraně před nepřáteli. Domorodí indiáni často vybírají mláďata z hnízd a chovají je jako hlídače, čáje jsou totiž velmi ostražité a křikem upozorní na každého vetřelce, který se objeví v blízkosti jejich vesnice.

Je méně známý než čáp bílý, protože žije skrytým způsobem života v hlubších lesích. U nás je veden jako kriticky ohrožený druh, počet hnízdících párů se odhaduje na 300 - 400. Na zimu odlétá do Afriky nebo jižní Asie. Dožívá se až 18 let.

Tento bizarní ještěr se podobá chameleonům, ale nemá s nimi nic společného, protože blíže příbuzný je leguánům. Jako chameleoni se může každým okem dívat jiným směrem a má částečně vyvinutou i barvoměnu. Na nohou má přísavky, pomocí nichž může šplhat i po hladkých předmětech.

Charza svým vzhledem připomíná naše kuny, je však mnohem větší. Na rodíl od ostatních kun žije společensky v malých rodinných skupinkách, je velmi hravá. Dokáže ulovit i menší druhy kopytníků jako jsou kabaři nebo muntžaci a dožívá se až 14 let.

Damani skalní připomínají velké morče nebo králíka. Jejich zoologické zařazení je nejasné, nejčastěji se považují za příbuzné slonů a sirén. Mají špatnou schopnost termoregulace a proto velkou část dne věnují slunění. Trus a moč, které odkládají na jedno místo se využívá v tradiční domorodé medicíně.