Zvířata
v naší zoo

Je ohrožený vyhubením, jeho stavy ve volné přírodě se odhadují na pouhých 1700 - 2000 kusů. V roce 2016 olomoucká zoo poskytla jejich vejce pro reintrodukci do rezervace na Dálném východě. V Japonsku i Číně jsou tito ptáci považováni za posvátné, jsou součástí starých bájí, vyobrazují se na mnoha uměleckých předmětech i bankovkách a jsou zobrazeni i na logu japonských aerolinií.

V přírodě je poměrně běžný a nepatří mezi ohrožené druhy, před 100 lety žil také na Balkáně a ve Španělsku. Západní populace zimují v Africe, ale z hnízdišť ve střední a východní Asii podniká namáhavé migrační tahy na zimoviště v Indii, při nich musí překonávat pohoří Himaláj ve výšce až 8 000 m. Na zimovištích se shromažďuje ve velkých hejnech. Dožívá se okolo 20 let.

U nás se řadí mezi kriticky ohrožené druhy a probíhá zde jižní hranice jeho hnízdního areálu. Přes naše území většinou přetahuje a občas i hnízdí.

Tato ještěrka je blízce příbuzná ještěrky perlové z jihozápadní Evropy. Oba druhy se často chovají v teráriích.

Je velmi plachý, když se cítí ohrožen, ukrývá se do úzkých skalních štěrbin a nafoukne se vzduchem, což znemožňuje jeho vytažení.

V přírodě je velmi plachý a při vyrušení se snaží rychle ukrýt. Dožívá se až 15 let.

Podobně jako jiní čtverzubci mohou naplňovat zvláštní vak vodou nebo vzduchem. Používají jej k rychlejšímu stoupání k hladině nebo klesání ke dnu. Při stoupání jej naplní plynem, při klesání jej u hladiny naplní vodou. Nafukuje si i v případě nebezpečí a připomíná pak ostnitou kouli.

Křehké ostny obsahují neurotoxiny, píchnutí bývá bolestivé a může otékat, ale jed má jen mírné účinky a pro člověka nepředstavuje vážnější hrozbu. Byla objevena i ve Středozemním moři jak první invazivní druh ježovek.

Průměr těla má okolo 5 cm, s ostny může mít až 25 cm. Občas se dováží a chová v mořských akváriích. Má dva typy ostnů, delší jsou tupé a duté, kratší špičaté obsahují toxiny působící silnou bolest. Zalomené ostny mohou způsobovat hnisavá poranění.

Pro krásné vybarvení samečků se často chová. Samice mají nenápadné hnědavé zbarvení, podobně jako kachničky mandarínské.

Není příliš ohrožená, ale v některých oblastech se její stavy snížily a je zde chráněná. Na mnoha místech byla vysazená a lze ji spatřit i v naší přírodě, občas zde i hnízdí. U nás se pravděpodobně vyskytují jedinci uniklí z chovů. Samci ve svatebním šatě se řadí mezi nejkrásnější ptáky světa, mimo období rozmnožování jsou zbarvení podobně jako samice.

V přírodě je ohrožený nelegálními odchyty i ničením svého životního prostředí. Dá se velmi dobře ochočit a je považován za nejpřítulnějšího z papoušků.

Kalimiko neboli tamarín skákavý, jak se také někdy nazývá, není v přírodě příliš běžný. Obývá bambusové houštiny a přízemní patro pralesů, často sestupuje i na zem, kde si vyhledává potravu. V zoologických zahradách se dožívá okolo 10 let, přírodě o něco méně.

Pochází z ostrova Rodriguez, kde jsou kvůli ničení životního prostředí i lovu ohrožení vyhubením. Vliv na jejich početnost mají i prudké bouře a cyklony, které se v této oblasti vyskytují. Stavy ve volné přírodě klesly až na několik desítek jedinců v 70. letech minulého století, v současné době jich zde žije okolo čtyř tisíc. Dožívá se 9 - 17 let. První začala chovat tato vzácná zvířata Jersey ZOO založená v roce 1959 známým spisovatelem a přírodovědcem Geraldem Durrellem.

Kamzík u nás není původním druhem, ale byl zde vysazen v Jeseníkách a Lužických horách. V Jeseníkách byl vypuštěn v roce 1913, v minulém století jeho populace dosahovala 600 až 800 kusů, v současné době se odhaduje asi na 200 kusů. Jeho nejbližší přirozený výskyt je v Tatrách a v Alpách.

Kanici jsou hbití dravci, loví jiné ryby, korýše a další mořské živočichy rychlými výpady. V červené knize je kanic tečkovaný vedený jako zranitelný druh, ohrožený je znečištěním a ničením přirozeného prostředí i rybolovem a odchytem pro chov v mořských akváriích.